Na otočku z Dánska do Prahy

Zase na cestě zpátky. Sedím ve vlaku z Kodaně a zrovna jsme projeli zastávkou ve městě Odense, ( kam bych se v létě také snad měla konečně dostat). Šest dnů uběhlo jako voda, přišla jsem o poslední dva zuby moudrosti (jen o ty zuby ale, moudrá jsem snad zůstala), měla jsem babiččinu kachnu, svíčkovou a viděla se s rodinou a kamarády. Tenhle můj výlet bych tak nespíš shrnula jako „i krátká návštěva potěší“. Posledních pár dnů jsem tak vstávala před šestou ráno – to abych všechno stihla a mohla si tak svůj pobyt v Praze užít na úplné maximum. A taky že jo.

Stýská se ti ?
Někdo mi dnes napsal, jestli se mi nebude stýskat, když jedu zase zpět. Lhala bych kdybych řekla že ne. Na druhou stranu jsem si na tohle neustálé pendlování celkem zvykla, a nějaké to odloučení od domova mne zas tolik netrápí. Jsem totiž vděčná. Za všechno. Za to, jak si na mne kamarádi najdou čas i když každý mají už svůj život. Za to, že mi dovolí „nabourat“ jejich plány, a to že se mnou sdílí svoje příběhy. Šťastná za to, že dostávám zaplaceno za rodinné obědy (díky babi) a za to, že mne všichni neskutečně podporují.

 

Na chvíli vegankou
Se ségrou a kamarádkou jsem také zavítala do veganské restaurace Chutnej, kde jsme si daly samé lahůdky – třeba řepový Burger a olivovou pizzu. Kamarádka zase zvolila variantu, která byla čistě rostlinná (bylinky jako kopřiva a tak). Prostě něco nového. Nemůžu taky zapomenout na množství zmrzliny, které jsem během svého pobytu v Praze požila (za to můžou ale ty zuby, že jo). Také jsem si stihla dát oblíbenou sekanou z Globusu a čokoládový Madagaskar dort z cukrárny Hájek a Hájková.  Prostě všechno to, co je v Dánsku nedostupným zbožím.

Trošku se to tady začíná převrhovat v gastronomický deník, ale nebojte, do Prahy jsem opravdu nepřijela jen kvůli jídlu. To je jen taková ta třešnička na dortu. Stejně jako nakupování – pořídila jsem si totiž vytoužené kousky na léto, a tak už je snad moje letní výbava kompletní. Alenka v říši divů. Tak se v Praze cítíte, když vidíte místní „české“ ceny. Další důvod se často vracet domů.  Slibuji tak, že si následující měsíc koupím tak max. nafukovací lehátko a jídlo v supermarketu. Fakt.

Protože tenhle článek ̶p̶í̶š̶i̶ jsem psala z vlaku
Vlak projíždí další stanici a já přemýšlím, co bych ještě chtěla napsat. Nějak mi dochází inspirace. Počasí je takové „normální“ na Dánský standart, obloha celkem zamračená a fouká vítr. Jsem tak celkem ráda, že jsem unikla z Pražských tropů. Jo a nevím, jestli jsem to už někde psala, ale dánské vlaky jsou hrozně super – čisté, pohodlné a máte tu zdarma WiFi. Má to ale jeden háček – za všechno to si pěkně zaplatíte. O cestování vlakem v Dánsku ale plánuji samostatný příspěvek, tak se ho snad brzy dočkáte. Máte na to moje slovo.

Tak se zatím mějte krásně..